Nymburk – Hálkovo divadlo

Hálkovo městské divadlo v Nymburce, postavené v roce 1935 dle návrhu architekta Jaroslava Koska, prošlo od svého vzniku do současnosti řadou úprav, přestaveb a přístaveb. Jednalo se většinou o zásahy čistě utilitárního charakteru (výměna technologií VZT, vytápění, elektro atd. ) bez souvislostí s celkem. Významnější změny proběhly v letech 1966 a 2002, kdy došlo k rekonstrukci interieru divadla dle návrhu architekta Matyáše a Pavlíčka. Původní divadelní zkušebna byla nahrazena foyer ze zázemím, promenoir se stal šatnou, toalety byly přemístěny pod ramena schodiště. Z hlediska dispozičního jsou tyto úpravy akceptovatelné a lépe odpovídají požadavkům při současném provozu divadla. Z hlediska návaznosti na funkcionalistický charakter objektu se však jedná o velmi necitlivé, tendenční, řešení a především pak z hlediska kvality použitých materiálů a výrobků o nevhodný zásah v současnosti na hranicí své životnosti. Zatímco herecké zázemí (šatny a hygienické zázemí) je již daleko za hranou své životnosti. V divadle navíc v současnosti chybí zkušební sál, který byl v rámci předchozí rekonstrukce transformován na foyer s kavárnou. Tato studie předkládá návrh zázemí, zkušebního sálu a drobné úpravy v suterénu jižního křídla divadla a zároveň se snaží svým architektonickým charakterem novými vstupy ctít a posílit specifickou a dle našeho názoru hodnotnou architekturu divadla.

Ideová koncepce:
Studie nástavby jižního křídla si klade za cíl navázat na původní charakter architektury objektu. Architektura divadla byla koncipována jako „ vědecká, přesná a velkolepá hra objemů soustředěných pod sluncem“ řečeno slovy klasika. Naším cílem je odstranit přístavby a přílepky, které navíc již pozbyly svou funkci. Přístavba hereckých šaten a sálu je koncipována jako čistá hmota harmonicky navazující svým charakterem na puristickou architekturu divadla. Jednoduchá hmota víceúčelového sálu bez okenních otvorů lehce ustupuje nad šatnami a tudíž se stává další organickou součástí celku. Osvětlení hereckých šaten je řešeno pásovým oknem odkazujícím se k meziválečné architektuře. Sál je osvětlen střešním světlíkem a díky tomu není nutné realizovat další otvory. Stávající přístavby a adice technických zařízení, která nejsou nutná k provozu divadla budou odstraněny. Přistavěné hmoty budou barevně sjednoceny se stávajícími a opatřeny bílou vápennou omítkou.

Architektonicko dispoziční řešení:
V provozně-technické části suterénu dochází k bouracím pracem (byt domovníka). Místnost 1.02 bude nově oddělená dveřmi a bude zde instalována nová jednotka pro vytápění celého objektu. Dožilá technická zařízení a plynové kotle budou odstraněny a tím dojde ke zvýšení kapacity skladovacích kapacit pro potřeby divadla (rekvizity). Stávající dvoukřídlé dveře budou zazděny a bude vytvořen nový, vhodněji umístěný a širší otvor. Ve druhém nadzemním podlaží dojde k vybourání vnější zdi a rozšíření kapacity nového zázemí jižním směrem až na hranu zdi stávající kotelny o podlaží níž a díky tomu je možné zázemí situovat do jednoho patra a třetí nadzemní podlaží využít pro zkušební sál. Herecké šatny s líčícími stolky, převlékárnami a odpočinkovým prostorem jsou řešeny jako jeden otevřený prostor soustředěný kolem organického tvaru hygienického zázemí s kuchyňkou. Prostor je možné dělit posuvnými příčkami a závěsy v případě potřeby oddělení mužů, žen a společenské místnosti. Zázemí je přístupné, jak z jeviště tak z provozního schodiště a podesty jižního schodiště divadla. Zde je nutné se pomocí vstupní podesty využité pro odložení bot a šatů vyrovnat s rozdílnou výškovou úrovní podlahy zázemí, která je v úrovni jeviště a vstupu ze schodiště. V rámci této úpravy dochází i k drobným úpravám schodiště vedoucím do orchestřiště. Třetí nadzemí podlaží je využito pro zkušební sál, který může plnit i jiné funkce: malá scéna s různým uspořádáním, baletní sál, zkušebna, menší tělocvična pro cvičení na šálech a tyčích. Stejně jako o podlaží níž je sál přístupný, jak z provozního schodiště tak i pro návštěvníky divadla z jižního schodiště. Vstup do sálu přes provozní schodiště disponuje šatnou a hygienickým zázemím a jeho provoz je tedy nezávislý na divadle. Sál má dostatečnou světlou výšku přes pět metrů, horní difuzní osvětlení světlíky a bude-li vybaven AV technikou a kvalitním osvětlením je možné jej používat pro veřejnost při menších představeních. Zkušební sál i herecké zázemí disponují balkonem.

Materiálové řešení:
Nové podlahy v interiéru hereckého zázemí budou vyvedeny z broušeného betonu, což je materiál blízký terazzu použitému v návštěvnické části divadla. Jeho pořízení je však výrazně levnější a použití v zázemí se tedy nabízí. Z hlediska údržby se jedná o stabilní materiál, který se dobře udržuje a má dlouhou životnost. Vložené těleso hygienického zázemí s kuchyňkou se konstrukcí, tvaroslovím i použitými materiály odlišuje od ostatních částí divadla. Dřevěná rámová konstrukce je opláštěna mořenou borovicovou překližkou, přináší do interiéru příjemný otisk dřeva. Vnitřní oblé stěny a posuvné zástěny jsou z hliníkového plechu a rovné vnitřní příčky hygienického zázemí budou obloženy bílou mozaikou. Kolem tělesa hygienického zázemí je z vnější strany tyč pro odložení kostýmů. Líčící stolky umístěné po obou stranách místnosti budou provedeny z kombinace ocelové konstrukce, dřeva a mramorové desky pro dlouhodobou trvanlivost. Každý stolek bude mít své vlastní osvětlení pro líčení. Osvětlení místnosti bude z vestavných svítidel zapuštených do monolitického stropu při betonáži. Společenská místnost bude doplněna o stůl s dřevěnými židlemi z krouceného dřeva a stolním osvětlením. V šatnách jsou pro případ převléknutí v soukromí dva závěsy o půdorysu kruhu. Stejné závěsy budou použity i při stěně se schodištěm pro zlepší akusitky a zobytnění pozemku.
Sál je koncipován jako bílá kostka o čtvercovém půdorysu. Stěny, nábytek a strop budou bílé, pouze část východní stěny bude obložena zrcadlem do výšky 2800mm. Pro zlepšení akustiky v místnosti bude po celém jejím obvodu možno umístit těžký akustický závěs. Čelní stěna sousedící s jevištěm je pomocí vestavěného nábytku zarovnána a slouží jako sklad veškerého vybavení, které bude potřeba pro různé funkce sálu (stohovatelné židle, žíněnky, technika atd.)
Vytápění nových prostor je řešeno napojením na nový systém ústředního topení a bude-li to technicky možné realizovat bude teplovodní. Pokud to bude technicky možné, preferujeme vytápění prostor podlahovým topením. Sál bude napojen na nový systém vzduchotechniky popřípadě bude mít svojí vlastní rekuperační jednotku vyvedenou na střechu.