Datum kon\u00e1n\u00ed : 27.4.2018 – 16.9.2018
\nM\u00edsto kon\u00e1n\u00ed: \u0160ternbersk\u00fd pal\u00e1c<\/p>\n
Soubor obraz\u016f Hynka Martince je ilustrac\u00ed konceptu\u00e1ln\u011b formulovan\u00e9 h\u0159\u00ed\u010dky, zalo\u017een\u00e9 na fiktivn\u00ed historce o pokusu postavit v prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed na Islandu barokn\u00ed katedr\u00e1lu a vyzdobit ji obrazy. K. I. Dientzenhofer katedr\u00e1lu nakonec nepostavil, ale \u00fadajn\u011b zachovan\u00fd soubor obraz\u016f ur\u010den\u00fd pro Island je p\u0159edm\u011btem t\u00e9to v\u00fdstavy. P\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159icet obraz\u016f a kreseb je tematicky sv\u00e1z\u00e1no s mnoha konkr\u00e9tn\u00edmi d\u00edly barokn\u00ed sb\u00edrky N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze. Martincovy reinterpretace a parafr\u00e1ze v mnoh\u00fdch ohledech vedou k nov\u00e9mu \u010dten\u00ed p\u016fvodn\u00edch p\u0159edloh a z\u00e1rove\u0148 otev\u00edraj\u00ed \u0159adu ot\u00e1zek uva\u017eov\u00e1n\u00ed o pozic\u00edch sou\u010dasn\u00e9 malby a \u00faloze kontextu.<\/p>\n
V roce 1729 byl Island zm\u00edt\u00e1n n\u00e1sil\u00edm a chudobou. Pr\u00e1v\u011b tehdy pozval u\u010denec a sb\u011bratel rukopis\u016f \u00c1rni Magn\u00fasson (1663\u20121730) renomovan\u00e9ho architekta Kili\u00e1na Ign\u00e1ce Dientzenhofera (1689\u20121751), aby na ledov\u00e9m ostrov\u011b postavil katedr\u00e1lu. Po dokon\u010den\u00ed kl\u00e1\u0161tera v Broumov\u011b a \u017eel tak\u00e9 po smrti \u00c1rniho Magn\u00fasona nakonec Dientzenhofer podnikl roku 1733 dobrodru\u017enou cestu na Island, aby tam na\u0161el vhodn\u00e9 m\u00edsto pro stavbu. Po p\u0159\u00edjezdu jej m\u00edstn\u00ed p\u0159ijali s nad\u0161en\u00edm. Zemi procestoval k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem, p\u0159esto pot\u0159ebn\u00e9 vhodn\u00e9 m\u00edsto nena\u0161el.
\nVr\u00e1til se zp\u011bt do Evropy, aby pokra\u010doval v jin\u00fdch sv\u00fdch projektech. Z t\u00e9 doby se na\u0161t\u011bst\u00ed
\ndochoval stavebn\u00ed pl\u00e1n zam\u00fd\u0161len\u00e9 katedr\u00e1ly a n\u011bkolik barokn\u00edch obraz\u016f, kter\u00e9 byly ur\u010deny k jej\u00ed v\u00fdzdob\u011b. Je vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, \u017ee dnes N\u00e1rodn\u00ed galerie p\u0159edstavuje \u010d\u00e1st ambici\u00f3zn\u00edho projektu, kter\u00fd bohu\u017eel vinou nep\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek nikdy nebyl zrealizov\u00e1n. Island t\u00edm nav\u017edy p\u0159i\u0161el o baroko. (Hynek Martinec, Lost in Time)<\/p>\n
V\u00fdstava Hynka Martince oslavuje p\u0159\u00e1telstv\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed se star\u00fdmi mistry
\nT\u0159i des\u00edtky sou\u010dasn\u00fdch maleb Hynka Martince host\u00ed od 27. dubna do 26. srpna sb\u00edrka
\nstar\u00e9ho um\u011bn\u00ed N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze ve \u0160ternbersk\u00e9m pal\u00e1ci. Martinec ve sv\u00fdch d\u00edlech
\nreaguje na d\u00edla velik\u00e1n\u016f star\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Jeho aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdstava vych\u00e1z\u00ed ze smy\u0161len\u00e9
\nhistorky o pokusu Kili\u00e1na Ign\u00e1ce Dietzenhofera postavit na Islandu barokn\u00ed katedr\u00e1ly.
\nV\u00fdstavu po\u0159\u00e1d\u00e1 N\u00e1rodn\u00ed galerie ve spolupr\u00e1ci s Galeri\u00ed Rudolfinum.
\n\u201eSoubor obraz\u016f Hynka Martince je ilustrac\u00ed fiktivn\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu o snaze postavit v 18. stolet\u00ed na Islandu barokn\u00ed katedr\u00e1lu. K jej\u00ed stavb\u011b sice nikdy nedo\u0161lo, ale N\u00e1rodn\u00ed galerie nyn\u00ed vystavuje soubor obraz\u016f ur\u010den\u00fd pro jej\u00ed v\u00fdzdobu,\u201c popisuje tajemn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh v\u00fdstavy kur\u00e1tor N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze Otto M. Urban.<\/p>\n
Obrazy a kresby jsou tematicky sv\u00e1z\u00e1ny s konkr\u00e9tn\u00edmi d\u00edly sb\u00edrky N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze. Podle Hynka Martinec je toti\u017e um\u011bn\u00ed kontinu\u00e1ln\u00edm dialogem v\u0161ech um\u011blc\u016f. Martinec vytv\u00e1\u0159\u00ed voln\u00e9 s\u00e9rie, kter\u00e9 reinterpretuj\u00ed velk\u00e9 postavy star\u00e9ho i modern\u00edho um\u011bn\u00ed od D\u00fcrera, p\u0159es Schieleho a\u017e po Duchampa.
\n\u201eJm\u00e9na um\u011blc\u016f si vyb\u00edr\u00e1m podle n\u00e1lady nebo podle v\u00fdstav, kter\u00e9 m\u011b zas\u00e1hly. P\u0159edev\u0161\u00edm je ale v n\u011b\u010dem obdivuji a m\u00e1 tvorba je snahou odbourat hranice \u010dasu, a propojit se tak s um\u011blci, kter\u00e9 m\u00e1m r\u00e1d a r\u00e1d bych se s nimi osobn\u011b setkal,\u201c uv\u00e1d\u00ed Hynek Martinec.
\n\u201eHynek Martinec zvolil komprimovanou formu, kompozici sestavenou z v\u00fdsek\u016f evokuj\u00edc\u00edch
\nsiln\u00e9 momenty barokn\u00edch p\u0159edloh. Jeho obrazy nejsou pouh\u00fdm jevi\u0161t\u011bm pro exhibici mal\u00ed\u0159sk\u00e9 dovednosti. Jsou krokem sm\u011brem do historie k ji\u017e existuj\u00edc\u00edm vrchol\u016fm, kter\u00e9 se zdaj\u00ed vlivem zduchovn\u011bn\u00ed v \u010dase nep\u0159ekonateln\u00e9, ale p\u0159esto v sob\u011b obsahuj\u00ed potenci\u00e1l dal\u0161\u00edho rozv\u00edjen\u00ed,\u201c vysv\u011btluje Petr Nedoma, \u0159editel Galerie Rudolfinum a kur\u00e1tor v\u00fdstavy.
\nVe \u0160ternbersk\u00e9m pal\u00e1ci je k vid\u011bn\u00ed t\u0159eba malba Rembrandtova ky\u010del, Bi\u010dov\u00e1n\u00ed barokn\u00edho kon\u011b nebo Cirkus no\u010dn\u00edch m\u016fr. Podle Martince dne\u0161n\u00ed doba inspiruje ve sv\u00e9 svobod\u011b a mo\u017enosti propojovat v\u0161echno mo\u017en\u00e9, v\u010detn\u011b toho, co ji\u017e bylo vytvo\u0159eno jin\u00fdmi um\u011blci. Um\u011blec podle n\u011bho p\u0159etv\u00e1\u0159\u00ed minulost do nov\u00e9ho jazyka, ur\u010den\u00e9ho dal\u0161\u00edm generac\u00edm.
\n\u201eP\u0159i\u0161lo mi p\u0159irozen\u00e9 v\u011bnovat se pr\u00e1v\u011b baroku a pokusit se vytvo\u0159it most mezi barokn\u00edm um\u011bn\u00edm a dne\u0161n\u00ed dobou. V\u017edy jsem snil o tom, abych mohl jednou vystavovat a konfrontovat sv\u00e9 pr\u00e1ce s um\u011blci, jako jsou Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt a spousta dal\u0161\u00edch, kter\u00e9 obdivuji. Byla to pr\u00e1v\u011b um\u011bleck\u00e1 kolekce N\u00e1rodn\u00ed galerie, kde jsem jako student objevoval odkaz barokn\u00edho um\u011bn\u00ed. Vr\u00e1tit se do \u0160ternbersk\u00e9ho pal\u00e1ce po n\u011bkolika letech s vlastn\u00ed v\u00fdstavou je pro m\u011b n\u011bco neskute\u010dn\u00e9ho,\u201c dod\u00e1v\u00e1 Hynek Martinec.<\/p>\n
Hynek Martinec (1980) se narodil v Broumov\u011b, v sou\u010dasnosti \u017eije a tvo\u0159\u00ed v Lond\u00fdn\u011b.
\nS mal\u00ed\u0159skou virtuozitou se ve sv\u00e9 tvorb\u011b zmoc\u0148uje d\u011bl velk\u00fdch mistr\u016f od konce 16. do
\n19. stolet\u00ed, aby kombinac\u00ed jednotliv\u00fdch motiv\u016f, p\u0159evzat\u00fdch detail\u016f a cel\u00fdch kompozic vytv\u00e1\u0159el sv\u011bt vlastn\u00edch obraz\u016f. Od d\u011btstv\u00ed byl fascinov\u00e1n kresbou a ani dnes si nedok\u00e1\u017ee bez kreslen\u00ed p\u0159edstavit prakticky \u017e\u00e1dn\u00fd den. Od po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 tvorby m\u011bl cti\u017e\u00e1dost dos\u00e1hnout na st\u00e1lice v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed \u2013 van Gogha nebo Leonarda. Kresby a obrazy star\u00fdch mistr\u016f studoval v N\u00e1rodn\u00ed galerii v Praze, Britsk\u00e9m muzeu nebo N\u00e1rodn\u00ed galerii v Lond\u00fdn\u011b. Martincova tvorba otev\u00edr\u00e1 ot\u00e1zky o pozici sou\u010dasn\u00e9 malby a potvrzuje jej\u00ed pevn\u00e9 m\u00edsto ve vizu\u00e1ln\u00ed kultu\u0159e. Jeho d\u00edlo naopak jasn\u011b pop\u00edr\u00e1 v posledn\u00edch desetilet\u00edch mnohokr\u00e1t diskutovan\u00fd z\u00e1nik malby a dominanci ryze konceptu\u00e1ln\u00edho um\u011bn\u00ed. Na samostatn\u00fdch i skupinov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch vystavoval Martinec v Praze, Lond\u00fdn\u011b, Pa\u0159\u00ed\u017ei nebo New Yorku.<\/p>\n
Kur\u00e1to\u0159i: Otto M. Urban, Petr Nedoma
\nV\u00fdstavu po\u0159\u00e1d\u00e1 N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze ve spolupr\u00e1ci s Galeri\u00ed Rudolfinum.<\/p>\n
Web v\u00fdstavy: https:\/\/www.ngprague.cz\/<\/a><\/p>\n Video k v\u00fdstav\u011b: https:\/\/www.youtube.com\/<\/a><\/p>\n